The creation of "chlebíček" (open sandwich), farmers' markets, Czech dumplings, bread, "sweet pizza" with poppy seeds filling, "trdlo", "klobása", beer cheaper than water, etc.
Ta naše povaha česká
Řekni mi, co jíš - a já ti řeknu, jaký jsi... Tradiční česká jídla - a co si o nich myslí lékaři, dietologové a cizinci. Česká kuchyně není příliš zdravá - vepřové maso, knedlíky, málo ovoce a zeleniny, návštěvy McDonald's za odměnu, reklama na nezdravá jídla v televizi... Jíst nezdravá jídla je levnější, chutnější a jejich příprava rychlejší... A výskyt obezity narůstá.
Vypadají jinak, ale mluví perfektní češtinou. Potomci vietnamských imigrantů v České republice, kteří se narodili a/nebo vyrostli v ČR - "banánové děti" - navrchu "žluté", uvnitř "bílé"...
Mají vysokoškolské vzdělání a v Česku pracují v továrnách, na stavbě, jako uklízečky nebo jako chůvy... Pracují od rána do večera, jenom aby se jejich rodiny měly lépe.
Včera a dnes proběhlo první kolo první přímé volby prezidenta České republiky. Prezident zatím zvolen nebyl (potřeboval by více než 50 % hlasů), takže bude za 2 týdny druhé kolo, do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Těmi se stali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg.
The first round of the first direct election of the president of the Czech Republic took place yesterday and today. The president has not been elected yet (he'd need more than 50 % of votes), so there'll be a second round in two weeks, to which two most successful candidates will advance. Miloš Zeman and Karel Schwarzenberg have become those two.
Předvolební prognózy / Pre-election polls - Fischer vs. Zeman
Podle předvolebních prognóz to vypadalo, že favority prezidentské volby budou Jan Fischer a Miloš Zeman. Podpora Jana Fischera ale klesala, zatímco například kampaň Karla Schwarzenberga gradovala až do posledního momentu, a tak nebylo vůbec jasné, jak volba nakonec dopadne.
Based on the pre-election prognoses, it seemed that Jan Fischer and Miloš Zeman were going to be the front-runners in the presidential election. However, the support for Jan Fischer was sinking, while the campaign of Karel Schwarzenberg, for example, was stepping up until the very last moment, and so it wasn't clear at all what the result of the election would be.
Týden před volbou, 4. ledna 2013, pozvala televize Prima dva nejžhavější prezidentské kandidáty do diskusního pořadu Prezidentský duel. Během debaty se zapojili příznivci obou kandidátů i jejich odpůrci, pozváni byli i různí experti a dokonce i Zemanova dcera a Fischerův syn. Kromě toho položil jeden z hostů kandidátům otázky v angličtině a v ruštině, aby ověřil jejich jazykové schopnosti. Ačkoliv podle měření síly potlesku zvítězil v debatě Fischer, novináři obecně považovali za vítěze Zemana.
A week before the election, on 4 January 2013, Prima TV invited the two hottest presidential candidates to its discussion programme Presidential duel. Supporters as well as opponents of both candidates became involved in the debate, various experts were invited, and even Zeman's daughter and Fischer's son. Besides that, one of the guests asked the candidates a few questions in English and Russian, to examine their language skills. Although Fischer won the debate based on the measuring of the applause intensity, journalists generally considered Zeman to be the winner.
2. kolo volby / 2nd election round: Zeman vs. Schwarzenberg
Miloš Zeman was born in 1944 and he is an economist and a politician. He was the president of the Czech social democratic party (ČSSD) in 1993-2001 and he was also the prime minister of the Czech Republic - between 1998 and 2002. He was nominated for the president by the Party of citizens' rights Zemanovci (SPOZ).
Je známý svými výroky a bonmoty, které bývají hrubé a arogantní. Nemá rád novináře, ale často kritizuje (uráží) i své oponenty. Například o jednom politikovi řekl: "Já osobně mu přezdívám skútr. Kdyby někdo nevěděl, co to je, znamená to zkurvený trpaslík." (Zdroj) Další bonmoty Miloše Zemana můžete najít např. na stránkách Reflexu.
He's well-known for his utterances and bon-mots, which tend to be rude and arrogant. He doesn't like journalists, but he also often criticises (insults) his opponents. For example, he said about one politician: "I personally call him "skútr" (it's a wordplay - like "fumid"). If somebody doesn't know what it is, it means a fucking midget." (Source) You can find more bon-mots of Miloš Zeman e.g. on the Reflex website.
Karel Schwarzenberg se narodil v roce 1937. Je to šlechtic a politik. Jeho rodina v roce 1948 emigrovala do Rakouska a on se vrátil do Československa v roce 1989. V letech 1984-1991 byl prezidentem Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva a byl za to vyznamenán Radou Evropy. V letech 2007-2009 byl ministrem zahraničních věcí a tím je i teď (od roku 2010). Na prezidenta kandiduje za stranu TOP 09.
Karel Schwarzenberg was born in 1937. He's an aristocrat and a politician. His family emigrated to Austria in 1948 and he came back to Czechoslovakia in 1989. Between 1984 and 1991, he was the president of the International Helsinki Committee for Human Rights and for that, he was given an award by the Council of Europe. Between 2007 and 2009, he was a minister of foreign affairs and he has currently been holding the position as well (since 2010). He was nominated for the president by the TOP 09 party.
Je známý svým zvláštním vyjadřováním - mluví lidově až vulgárně, ale taky archaicky. Taky je trochu těžké mu rozumět kvůli jeho výslovnosti - šišlání (neumí správně vyslovovat "r" aj.). I on je známý svými kritickými hláškami na adresu jiných politiků, a navíc usínáním na veřejnosti (v Poslanecké sněmovně, na konferenci apod.).
He's well-known for his peculiar language - he speaks colloquially to vulgarly, but also archaically. It is also rather difficult to understand him because of his pronunciation - lisp (he cannot pronounce "r" properly etc.). He is also well-known for his critical utterances concerning other politicians, and furthermore, for falling asleep at public events (in the House of Commons, at a conference etc.).
Volby do Poslanecké sněmovny 1990 - 2010 (Elections to the House of Commons)
Pro zajímavost se můžete podívat na grafy zachycující výsledky a volební účast ve volbách od roku 1990 do roku 2010. Na prvních šesti grafech jsou barvy podle vítězství stran, na dalších třech jsou barvy podle volební účasti a vítězné strany jsou v sloupkových grafech.
If you're interested, you can have a look at the charts capturing the election results and voter turnout in the elections from 1990 to 2010. In the first six figures, colours are differentiated according to winning parties, on the following three, colours are based on the voter turnout and winning parties are presented in the bar charts.
Znáte českou muziku? České zpěváky, zpěvačky, kapely nebo lidové písničky? Že ne? No, já nejsem žádný expert, ale nějaké známé vám představit mohu. Například dnes večer jsem dostala chuť si poslechnout skupinu Mňága a Žďorp.
Do you know Czech music? Czech singers (male, female), bands or folk songs? You don't? Well, I'm no expert, but I can introduce some of the well-known onse to you. For example this evening, I felt like listening to the band "Mňága a Žďorp".
Je to takové divné jméno, že? Skupina je ze Slezska (z Valašského Meziříčí = ValMez) a tahle dvě slova prý v tamním dialektu znamenají "sračky a krámy" - mňága je prý "bláto, bahno a tak něco" a žďorp "jsou staré krámy, dnes se říká shit" - vysvětluje zpěvák Petr Fiala.
It's such a weird name, isn't it? The band is from Silesia (from Valašské Meziříčí = ValMez) and they say these two words in local dialect mean "crap and junk" - mňága is said to be "mud and something like that" and žďorp "is old junk, today you say shit" - explains the singer Petr Fiala.
Na všechny členy skupiny se můžete podívat na jejich webu, kde si také můžete zadarmo stáhnout některé nejznámější písničky. Ty ale můžete najít i na YouTube se zajímavými klipy, tak tady jsou některé z nich - Made in Valmez, Hodinový hotel, Nejlíp jim bylo, Myslel jsem si, že je to láska a Písnička pro tebe!
You can see all the members of the band on their website, where you can also download some of their most popular songs for free. You can also find those on YouTube with interesting videos, however, so here are some of them - Made in Valmez, A brothel, They felt best, I thought it was love and A song for you!
Vánoce - to je velké nakupování, velké pečení a vaření, velký úklid... Až to všechno vyvrcholí u štědrovečerní večeře, načež začne velké obdarovávání. A pak už konečně klid - a pohádky! :-) Jaké jsou nejoblíbenější a nejznámější pohádky v ČR? A kdy je letos uvidíme? (Program českých TV zde.)
Christmas - that's big shopping, big baking and cooking, big cleaning... Up to the climax in form of the Christmas Eve dinner, and subsequent big present-giving. And then peace, at last - and fairytales! :-) What are the most popular and known fairytales in the Czech Republic? And when are we going to see them this year? (The programme of Czech TV channels here.)
Na webu www.czech-in-prague.cz jsem loni před Vánoci zveřejnila anketu o nejlepší českou pohádku. Jaké jsou výsledky po roce hlasování?
Last year before Christmas, I launched a survey what the best Czech fairytale is on www.czech-in-prague.cz. What are the results after a year of voting?
Zdroj: Haf bez obav (Psí exkrementy a jejich vliv na životní prostředí)
Ahoj! Tentokrát jsem se rozhodla se s vámi podělit o dopis jedné mé šikovné studentky, který napsala jako domácí úkol o svém životě v Praze. Je to jenom česky, ale trénujte, trénujte! :-) A jak se žije v Praze vám? Co se vám tady líbí a co se vám nelíbí?
Hi! This time I decided to share a letter written by one of my skilled students with you, which she wrote as her homework, on her life in Prague. It's only in Czech, but practise, practise! :-) And how do you find living in Prague? What do you like and what not? Ahoj Romo! Jak se máš a co děláš? Omlouvám se, že jsem ti dlouho nepsala, ale péče o dítě vyžaduje hodně času. Chtěla bych ti povědět o našem životě v České republice. Bydlíme v Praze 2, blízko centra města; na Václavské náměstí se dostanu asi za dvacet minut pěšky s kočárkem. Přesto je místo, kde bydlíme, dost klidné. Je tady hodně parků, kam je možno jít na procházku s dítětem. Češi pečují o své parky. Vždycky je v nich čisto, na jaře a v létě rostou různé hezké květiny, trávníky jsou dobře ostříhané. V parcích se rády prochází maminky s miminky a taky lidi se psy. Češi totiž mají rádi psy různých velikostí a ras. Ale ta láska má svoje chyby, zvlášť v centru. Protože všechny chodníky v Praze jsou z kamene nebo z kostek a na rozdíl od Ruska, kde jsou travnaté plochy, kde psi mohou udělat svoji potřebu, tady zůstává jejich ‘práce’ na chodnících. Musím být moc opatrná, když jdu s kočárkem, abych nestoupla na ‘minu‘. Je to zvlášť divné, když jsou tady na každém kroku papírové sáčky na to, co psi dělají, a mělo by být čisto. Nelehká situace je v létě, když je horko. Zápach je nepopsatelný. Ale celkem je Praha moc hezká. Překrásná architektura, krásné budovy, které vypadají jako z 19. století, ale uvnitř jsou zrekonstruované a mají moderní byty. My také bydlíme v takovém domě. Máme velký byt 3+1. Ráda cestuji po Praze, hledám nová místa, nové parky, kam můžu jít s kočárkem. Nejprve, když jsem ještě byla těhotná, jsem chodila na různá turistická místa: Hradčany, Malou Stranu, Karlův most, Vyšehrad, Staroměstské náměstí, Josefov. V každém ročním období je tady hodně turistů, a zvlášť z Ruska. Jak se zpívá ´Když budu toužit po domově‘, půjdu na Václavské náměstí, uslyším tady ruštinu. Teďka se procházím spíše v klidnějších místech, aby si Saša mohl pospat. Víš, Praha je moc výhodná pro život s dětmi. Mnoho obchodních center má dětské koutky, v restauracích jsou dětské židličky, ve kterých je možno krmit dítě, dětské bazény jsou moc fajn. Seznámila jsem se přes internet s několika maminkami, se kterými chodíme na procházky po Praze. Jsme členkami skupiny maminek z cizích zemí v Praze ´Bumps, babies and todds´. Napiš mi, co děláš a jak žiješ. Pozdravuj Lubu a všechny naše známé. A taky přatelský pozdrav od Radka.
Měj se hezky!
Ráda zkouším nové věci a taky ráda šetřím. Otázkou je, jestli tyhle dvě mé záliby nejdou občas tak trochu proti sobě - jestli kvalita (těch nově zkoušených věcí - která může rozhodovat o jejich následném osudu v mém životě) a cena nejsou v nepřímé úměře... Ale i drahá věc nebo akce vás přece můžou zklamat, a tak vás pak aspoň utěší, že jste za to zklamání nevyhodili majlant.
Mým posledním záshitkem je RockOpera Antigona.
Musím se přiznat, že jsem tam už mířila trochu s pochybami a matným tušením, že ten "rock opera" žánr asi nebude úplně moje kafe... Ale jak říkám, jsem otevřená novým zkušenostem a zážitkům. (A člověk asi musí zkusit všechno, aby pak věděl, čemu se má vyhnout. ;-) )
Celkové hodnocení? - 20 % (Zcela subjektivní a kalkulací nepodložené...)
Délka přestavení: 1. dějství cca 50 min, přestávka 20 min, 2. dějství cca 80 min (Oj, měla jsem si to zjistit dopředu - to bych pak poslechla kamarádčin návrh se během přestávky vytratit!) + dalších 30 minut představování všech účinkujících a nevyžádaný přídavek (viz dále)
A nyní pár poznámek a pozorování...
Žánr "rockopera" v zhlédnutém provedení naplnil mé negativní očekávání - a předčil, upřímně. Nejenže textům není pro řev zpěváků a hlasitou hudbu rozumět - navíc hlasy většiny zpěváků vůbec nesouzní (s hudbou ani jeden s druhým vzájemně)! Koneckonců, žádná škoda, pravděpodobně, protože v ojedinělých pasážích, kde bylo slovům písní rozumět, člověk stejně nepochopil, o co v textu jde.
Byla to taková "besídka", jak to nazvala má divácká spolutrpitelka. O co slabší byl děj a výkon pěvců, o to více se za a nad nimi a kolem nich motalo tanečníků a akrobatů s ohněm - kteří si skoro pokaždé přinesli jiné tvary hořících pochodní a obručí. A každá scéna byla doprovozena nesmyslnou projekcí na plátno nad scénou. Zkrátka, nic proti zvláštním efektům, ale nesmí se to s nimi přehánět a neměly by být samoúčelné.
Vrcholem všeho ale bylo, když konečně přišel vytoužený konec a místo zdvořilého vytleskání "herců" z jeviště a urychleného odporoučení se pryč následovalo podrobné představování všech účinkujících (tahle už má řidičák, tenhle má malého psíka, co mě pokousal, a tohle je takovej hodnej kluk...) producentem Milanem Steigerwaldem (vypadal, že se něčím posilnil - ale možná už je to jeho trvalý stav). OK, i to by člověk přežil, přešlapuje nervózně na místě, vrtě zadkem na sedačce a nedočkavě očekávaje, až se otevře hlavní východ, který byl důmyslně překryt pódiem... Někteří to však nevydrželi a začali se vytrácet jinými východy, přičemž pár nešťastníků muselo na únikové cestě přes pódium - což neuniklo Steigerwaldovi, a ten jich pár pokusil zachytit... Poslední kapkou do našeho poháru ale bylo, když po nekonečném představování skočil Steigerwald zpátky ke klávesám a ti z účinkujících, kteří ještě zůstali (protože zatímco diváci byli lapeni, mnozí jedinci, které už Steigerwald představil, se nenápadně vykradli pryč), se pustili do nevyžádaného přídavku. V tu chvíli jsme zhodnotily situaci - sedí vedle nás víc lidí nalevo nebo napravo? - a bez dalšího otálení uprchly.
Hudební ukázky
Abyste si sami učinili obrázek, tady jsou dvě hudební ukázky. První je sestřihem záznamu z představení (i když nevím, jestli je to přímo z budovy RockOpery na Holešovické tržnici), druhá je videoklipem. Ani jedna však není přesně v podání těch, kteří v našem přestavení účinkovali. Zde zpívají Toužimský a Zemanová, my měli v roli Haimóna a Ismény Písaříka a Langerovou. Kromě toho je samozřejmě tato studijně nahraná verze mnohem sladěnější a slova srozumitelnější než v přestavení naživo... (Nemluvě o několikrát službu vypovědivších mikrofonech :-/)
Ačkoliv druhé video nezachycuje samotné přestavení, můžete si na jeho základě udělat představu o zmiňovaných projekcích, které se objevovaly na plátně - jsou to takové ty červenavé vzorce, které jsou ve videoklipu občas v popředí (něco jako srdce, mozek, spirála, postava apod.).
Musím říct, že se mi tyto verze docela líbí - možná i záznam na CD je fajn. Ale naživo to stálo za ***.
Co říkají jiné recenze?
S některými z nich mohu jen těžko souhlasit - možná je nechápu, možná se s nimi zkrátka nemohu ztotožnit:
V době, kdy autoři původních českých zpěvoher přicházejí s kolikrát
bezduchými, bezobsažnými romancemi a žánr hudebního divadla přeměnili na
blyštivé estrády za klopotné účasti popových hvězdiček, není těžké
vyjmenovat, čím vším se rocková opera Antigona vyčleňuje z komerčního
proudu. (Jaroslav Panenka)
Po hudební stránce se tu potkává, funkčně prolíná svět hudby vážné se
současným výrazivem rockové muziky a etnickými vlivy world music. Nejedná se ovšem o samoúčelnou koláž vystavěnou na efekt. (Ilja Kučera)
Jak jsem říkala, efekty byla zhlédnutá rockopera přeplácaná nadmíru - a o obsahu či duchu by se dalo polemizovat. Otázkou však je, v jakém provedení tito kritici kus zhlédli - sami totiž píšou: "Rocková opera Antigona bude přínosným představením..." (Jaroslav Panenka) a "Výsledná podoba písní z této připravované rockové opery..." (Ilja Kučera)
A co se týče vážné hudby, k tomu bych asi potřebovala přestavení ještě jednou prozkoumat. Jediným prvkem vážné hudby byl (asi?) sopránový zpěv Miroslavy Časarové - a souznění s ostatními prvky a zpěváky nic moc. - Když už jsme u toho, přidám ještě jednu ukázku - kde však je místo Časarové dřívější obsazení role: Eva Urbanová. Tentokrát koncertní provedení - a opět lepší než v divadle.
Jé, podívejte, někdo část přestavení, na kterém jsem byla (17.5.2012), nahrál! Nebo celé? No, mrkněte na YouTube a sami srovnejte:
A další recenze...
Tvůrce rockové opery "Antigona" (jinak spjaté s nezaslouženě opomíjenou
kapelou KING SIZE) bychom mohli stokrát velebit za vytrvalost a
důslednost, s jakou pilovali a prosazovali svůj projekt, k čemu by to
ale bylo dobré, nestál-li by konečný tvar za nic. K tomu ale nedošlo a
na dvou CD zachycené jádro hutné hard-rockové až metalové "opery"
představuje rozhodně více, než památku pro ty, kdož zhlédli divadelní
představení. (Abysszine.com)
Vytrvalost a důslednost a zápal jsou sice pěkné, ale jestli výsledný tvar za něco stojí, o tom ať si každý udělá obrázek sám. Pokud však autoři této recenze mluví o CD - pak nemohu posoudit. A možná se mě prostě týká konstatování z Musical.cz, že "tento projekt má smysl pouze pro vyznavače rocku, a to i toho tvrdšího." S tím souhlasí i další (amatérský recenzent):
...co se odehrávalo na pódiu, byl parádně namakaný koncert,
ale ne opera, tak jak si ji představuji já - tzn. divadelní hra se
zpěvy. Účinkující de-facto nehráli, ale více méně jen zpívali, byť
naplno a se správným zaujetím, jednu písničku za druhou. ... Kdybych měl celou Antigonu ohodnotit procenty, došel bych asi k
následujícím číslům: organizace 0%, herecké výkony 20%, zvuk maximálně
60%, výkon účinkujících 85%, hudba 95% (ovšem pokud je to Váš šálek
čaje). (Michal Malenek)
Ať tak či tak, nakonec se mi podařilo najít i recenzi, která plně vystihla mnohé mé námitky, které jsem ještě nevyjádřiila - od Pavla Košatky:
Hraje se na schodech mezi diváky, na mohutných dřevěných trámech,
dokonce i v bývalé VIP loži. Problémem však není samotné využívání, ale
jeho četnost. Je nutné brát v potaz, že když se hraje mezi diváky na
schodech, tak třetina sálu nevidí vůbec a pro druhou třetinu je to dosti
nepohodlné dívání. Jen ta poslední třetina diváků má výhled
bezproblémový. V "Antigoně" je však počet využívání schodů dosti vysoký, Kreon
prakticky hraje jen mimo jeviště. Často slyšíme někoho zpívat a musíme
se dlouze rozhlížet, kde že vlastně zpěvák stojí a teprve po několika
minutách zjistíme, že sedí zastrčený na schodech mezi diváky. Bez komentáře - ač viděli tito kritici Antigonu v jejím předešlém působišti, zdá se, stejné lze říci i o přestavení současném. Velmi často se stalo, že jsme kroutili krky, abychom zjistili, kdo to vlastně zpívá a kde - a ne vždy úspěšně.
Druhým problémem je příliš velký odklon od divadelního pojetí. I kolega
Ondřej Doubrava níže podotýká, že jsou rockopery v Metropolitním divadle
spíše "scénickými koncerty". Ono to tak skutečně je, zpěváci se k hraní
uchylují jen výjimečně, snad jen kromě Pavly Forest, která zpívá s opravdu s velkými citem a emocemi. Také Viktor Dyk jde do role naplno, sice o velkém herectví nemůže být řeč, ale jeho Kreon je jistě nejlepší postavou z příběhu. Hm, musím říct, že Pavla Forest byla jedna z mých favoritů, co se sladěnosti s hudbou a zpěvu týče. Viktor Dyk na mě ale tak dobře nezapůsobil - zpěv bych asi překousla, ale jeho pohyby a grimasy už moc ne.
Často vytýkaný zvuk byl u "Antigony" velice dobrý, textům bylo rozumět a vše více méně hrálo tak, jak mělo. Nevím, nevím. Jak jsem říkala - občas nefungovaly mikrofony, při řvavém zpívání a hlasité muzice nemůže být moc o porozumění textům řeč... A rozhašenost zpěváků také viz výše (a níže).
Velkým problémem je když hlavní postava, po které je dílo pojmenované a
která je prakticky neustále na jevišti, je obsazena zpěvačkou, která na
part nestačí a trápí všechny kolem sebe. Řeč je Lindě Faitové,
která v nižších polohách není vůbec slyšet, ve vyšších je zase
neuvěřitelně ukřičená a falešná. Navíc se snaží o jakýsi herecký výraz,
který nás dlouho bude strašit ve snech. Opravdu, snažili jsme se najít
něco pozitivního, ale toto je trefa vedle. Sama bych to nevyjádřila lépe. Možná to bylo ona, kdo ty ostatní vždycky tak rozhasil? A její mužovitý nasupený "herecký" projev... :-/
Velice dobří pěvecky jsou v hlavních rolích Daniela Langerová i Lukáš Písařík. O operní složku se postarala půvabná zpěvačka Miroslava Časarová. Nejlépe hodnotíme již výše zmiňovaného Viktora Dyka a Pavlu Forest. O pěveckých kvalitách Časarové nepochybuji - co se týče herectví (pohyb a grimasy), však taky žádná sláva. Písařík byl můj další favorit - jeho hlas a sladění bylo výborné. (Pohyby a herectví už tak ne, ale nevadí.) A Langerová? Hm... Také velmi dobrá, ale občas trochu ujela. (Asi hlavně, když měla pasáže s Faitovou.)
A poznámka na závěr, je sice hezké vědět, že Milan Steigerwald zná
všechny své spolupracovníky jménem a má ke každému nějakou historku či
komentář, který rád ventiluje, ale taková 30minutová představovací
děkovačka je vždy nejhorší a nejnudnější částí večera. Proč kazit dobře
naladěným divákům po finálovém čísle náladu něčím tak zbytečným a
dlouhým? Toto se skutečně hodí jen na slavnostní premiéry, ne na běžná
představení! (Psáno obecně o představeních rockových oper.) O "dobrém naladění" by se sice dalo polemizovat, ale i tak je dobré diváckou trpělivost příliš nepřetěžovat. ;-)
Na závěr
Na další rockoperu k těmto autorům už asi nevyrazím, ale účasti nelituji - byl to zážitek. Tak výrazný, že jsem se o něj zkrátka musela podělit. :-) Ostatně, ještě jsem neřekla, kdo byl můj favorit číslo jedna! (Než jsem zjistila, že tam někteří umí i dobře zpívat, tj. hlavně Forest a Písařík - a Langerová.) Tím byl (prý nováček) Pavel Fišar, nebo jak se jmenoval? Ten, který výše v posledním videoklipu točí ohněm nalevo. Když už sluchově nic, aspoň radost pro oko. ;-) :-D
Seděla jsem takhle v jedné kavárně a u stolu vedle se živě bavily tři (pravděpodobně) vysokoškolské studentky. Nejprve jsem je zaznamenala pouze proto, že poněkud rušily obvykle poklidnou atmosféru kavárny, ale potom jsem se na chvíli zaposlouchala do jejich hovoru a pusou tak trochu zalapala jako kapr na suchu. Začala jsem jim věnovat pozornost, když jsem zaslechla, že se baví o angličtině - byla jsem zvědavá, co řeší. Jedna začala, že jim na univerzitě přednášel nějaký vrcholný manažer z Německa či odkud, ale že jeho angličtina byla STRAŠNÁ. A že nechápe, jak takoví lidé mohou zastávat vrcholné pozice, že se nestydí. Na to konto druhá přidala, že má šéfku, která je dysgrafička nebo dyslektička nebo co - a že její e-maily se jenom hemží chybami. "Já bych to zakázala!" prohlásila jedna z nich: "Aby byli na takových pozicích takoví lidé!"
Pokračování rozhovoru jsem neslyšela, byla jsem totiž na odchodu - a snad mě to ani nemrzí. Úryvek jenom dokládá, že česká společnost není zvyklá na začleňování těch, kteří se liší. Jazyk musí být perfektní, a pokud není, vypovídá to o tom, že ten, kdo jej tak nedokonale ovládá - ať Čech nebo cizinec, je méněcenný.
Ano, samozřejmě, že daná "dys-" manažerka by si mohla být vědoma svých pravopisných chyb a nechávat své e-maily, pokud je směřuje mimo svou firmu, kontrolovat někým jiným... Ano, je možné, že daný německý manažer by mohl místo svého nedokonalého vyjadřování v angličtině najmout tlumočníka, protože by to nesnižovalo jeho prestiž... Ale, dámy, oba dva si jistě svou pozici nějak zasloužili či vydobyli!
Já bych kámen úrazu viděla v českém školství, které je nedostatečně inkluzivní (začleňující). Je třeba, aby si děti od malička zvykali na to, že s nimi ve světě žijí tací, kteří nejsou tak "dokonalí" jako oni sami. Že někteří špatně vidí, jiní špatně chodí, jiní mají problémy se čtením, psaním, mluvením... Aby se děti učily trpělivosti a vzájemným ohledům... A aby se učitelé učili jak takovou různorodou skupinu učit spolupráci a toleranci.
V čem je problém? Určitě v učitelích, že? Tak to rozhodně ne! Problém je v přístupu státu, potažmo společnosti ke vzdělání - a v nedostatečném přiděleném financování. Ve společnostech, jako jsou například skandinávské, je větší inkluzivita umožněna tím, že má učitel v rámci třídy k dispozici několik asistentů, kteří se věnují dětem s potížemi. To však je možné jenom v případě, že je ty asistenty z čeho zaplatit...
Na změnu vzdělávacího systému (k lepšímu) můžeme čekat ještě dlouho - do té doby asi tak: Spíše než zakázat nedokonalé manažery nakázat kurzy shovívavosti (a taky uvažování)!
Novela cizineckého zákona byla schválena (beze změn, které navrhoval neziskový a soukromý sektor) - "hurá". Znamená to, že se dlouhodobé pobyty přesunou na úřadovny Ministerstva vnitra - "hurá". Ale nechci opakovat to, co byla už v předchozím článku. Doplňme jen pár poznámek.
Zlepšení situace s pojištěním? Zapomeňte!
Když byla novela v Poslanecké sněmovně schválena, prošla s takovou detailní změnou... Pokud bude mít cizinec zdravotní pojištění od jiné než české pojišťovny, musí si totiž nechat přeložit a úředně ověřit nejen smlouvu, ale i její všeobecné podmínky. Na jednu stranu je to jen detail, ale napadá mě - to asi finančně nebude jen tak, že? Takže nenápadně zachováme monopol českých pojišťoven nadále...
Když Ministerstvo vnitra převzalo agendu trvalých pobytů, došlo ke zlepšení. Když přijdete na pracoviště na Bohdalci, nemusíte přijíždět ve tři v noci, fronta není nekonečná a poměrně brzy se na vás dostane.
Ale! Chcete-li s úřadem komunikovat jinak než osobně, zapomeňte. Zkoušela jsem se tam dovolat už tolikrát - síť je však bohužel neustále zaneprázdněná. Tak jsem jim poslala e-mail - odpověď? Nikdy nepřišla.
Nabízí se tedy otázka, jak to bude vypadat, až se tam přesune i agenda pobytů dlouhodobých - a když se budou snižovat stavy zaměstnanců...
Hodně štěstí a pevné nervy všem, kteří s nimi budou muset komunikovat!!!
Zaostřeno na cizince: Novela cizineckého zákona opět vyvolává protesty (Daniela Vrbová):
Novela cizineckého zákona
Minulý týden jsem navštívila tiskovou konferenci k novele zákona o pobytu cizinců (s probíraným tématem souvisí i tato tisková zpráva: Fronty před cizineckou policií budou delší?, více informací na stránkách Ministerstva vnitra) a ačkoli se už tehdy jevily plánované změny poněkud absurdně, korunu všemu nasadily až názory a odůvodnění hlavy Odboru azylové a migrační politiky PhDr. Tomáše Haišmana (více viz výše uvedený záznam pořadu Českého rozhlasu Zaostřeno na cizince).
Změny, které má novela přinést
pozitiva
Začněme pozitivně - dobrá zpráva je, že cizinci po roce opět budou moci získat zdravotní pojištění u jiných než českých pojišťoven, jejichž nespravedlivá konkurenční výhoda tak skončí. Doprovodné mínus však je, že se nadále bude jednat o pojištění komerční a "cestovní", takže jejich začlenění do veřejného systému zdravotního pojištění je ještě stále v nedohlednu.
Další dlouhodobě pozitivní změnou je přesun vyřizování dlouhodobých pobytů z cizinecké policie na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. I ten má ovšem slabinu: doba, během které má k tomuto přesunu dojít, je příliš krátká, a proto existují obavy, že nastane chaos, na kterém nebude bit nikdo jiný než cizinci.
negativa
S obavami, že přesun agendy nebude hladký, souvisí i snižování počtu státních zaměstnanců, které je součástí úsporných opatření současné vlády. Kromě toho zainteresované strany poukazují na to, že se zhorší geografická dostupnost mimopražských úřadů, neboť zatímco cizinecká policie sídlila na okresní úrovni, Ministerstvo vnitra je zatím zastoupeno pouze na krajské.
Další změnou k horšímu je zvýšení maximální doby detence (zajištění) cizinců, kteří v České republice pobývali nelegálně a mají být vyhoštěni, z 6 na 18 měsíců. Tato doba totiž byla stanovena jako maximální možná ve směrnici Evropské unie, ovšem s tím, že se počítalo, že státy, které ji měly vyšší, na tuto úroveň dobu sníží, a ty, u nichž byla doba kratší, situaci cizinců nezhorší. Pan Haišman ovšem s takovým tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že maximální doba 18 měsíců se bude týkat jen případů "extrémní formy nespolupráce".
Mnohem závažnější jsou však další dvě změny.
Za prvé se několikanásobně zvýší poplatky za získání průkazů - ze současné částky 1000,- Kč na 2500,- až 4000,- Kč. Pan Haišman vysvětluje, že částka 2500,- Kč se týká "pouze cizinců, kteří jsou zde výdělečně činní. Děti do patnácti let a osoby žádající o strpění pobytu platí 1000,- Kč, respektive 500,- Kč." Moje otázka je následující: jaká bude situace studentů vysokých škol, kteří jsou starší patnácti let, ale nejsou výdělečně činní?
Zvyšování poplatků souvisí se zaváděním biometrických údajů. Ne zcela smysluplné se však zdá, že jejich poskytování (a také placení 2500,- Kč) bude muset být opakované - při každém dalším prodloužení (tedy každý rok). Přes nezpochybnitelnou potřebu ochrany osobních údajů je jistě žádoucí i efektivnost a úspornost v řízení. Ostatně, takové údaje jsou sdíleny i v rámci systému Eurodac (pro azylanty a zadržené nelegální migranty). Proč by nemohla existovat i zabezpečená databáze i pro ty dlouhodobě legálně pobývající? I při vydávání cestovních pasů českých občanů jsou už tyto údaje vyžadovány... Co se týče zmíněných poplatků, i při každé v průkazech prováděné změně (např. adresy, která bude v průkazech uváděna, ač to příslušná směrnice Evropské unie nevyžaduje) bude nutné platit - 1000,- Kč.
Za druhé, novela cizineckého zákona zavádí požadavek osobní účasti cizince v řízení - a to ne pouze jednou, ale dokonce třikrát! Nejprve je nutné OSOBNĚ PŘINÉST žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, potom je nutné se OSOBNĚ DOSTAVIT k poskytnutí biometrických údajů, a do třetice si cizinec musí PRŮKAZ OSOBNĚ VYZVEDNOUT. Pan Haišman ve výše uvedeném záznamu pro Český rozhlas uvádí, že účelem této změny je "boj s klientským systémem, s tím zprostředkovatelským v tom negativním smyslu slova". (Proč tedy nejsou zásahy směřovány přímo proti nim? Proč nejsou stanovena pravidla a podmínky toho, kdo může cizince zastupovat? Kromě toho takový systém bují stejně především proto, že je proces komplikovaný a časově náročný.) Úřady by totiž byly rády, aby každého z "těch lidí alespoň jednou viděly".
Ano, to je pochopitelné. Jednou a třikrát je ovšem rozdíl. Na tiskové konferenci k dané novele bylo prezentováno srovnání procesu prodlužování povolení pobytu v České republice a v Portugalsku. Pro představu: žádost je tam podávána prostřednictvím call centra, tedy telefonicky, cizinec je předvolán na konkrétní den a hodinu (pouze tam se musí dostavit OSOBNĚ) a průkaz je mu následně zaslán poštou. I v tomto systému tedy úřady cizince "aspoň jednou vidí", přesto je systém efektivnější a méně zatěžuje jak cizince, tak úřady.
Jiné srovnání se nabízí se systémem Visapoint. Jedná se o registrační systém pro podání žádosti o vízum nad 90 dnů, jež opravňuje ke vstupu a pobytu na území České republiky. Jde tedy o podávání žádostí mimo území ČR. Žadatelé se přes internet zaregistrují a na základě této žádosti jsou předvoláni na příslušný konzulát či ambasádu na konkrétní den a hodinu (více viz rozhovor s Janem Vyčítalem, ředitelem Odboru konzulárních koncepcí a metodiky Ministerstva zahraničních věcí ČR na MigraceOnline). Skutečně nerozumím, proč takový systém nemůže být aplikován v rámci ČR, když to mimo její území očividně jde. Místo toho musí cizinci trávit hodiny ve frontách v nedůstojných podmínkách (viz video níže - většina těch lidí tam strávila noc, minimálně půl, a jejich čekání tím zdaleka nekončí). Pan Haišman však slibuje: "Když ne k prvnímu nebo třetímu lednu, tak počítám že do poloviny roku nastavíme takové parametry, aby se ty lidi tam cítili komfortně a zároveň důstojně."
Proti zamýšleným změnám neprotestují jenom neziskové organizace zaměřující se na pomoc "obyčejným" migrantům (rozuměj těm méně informovaným, méně majetným nebo méně vzdělaným), ale i organizace ziskové - komerční. Když však moderátorka Českého rozhlasu označila protestující za "veřejnost", pan Haišman se ohradil. Podle něj totiž "veřejnost" nepředstavuje "několik nevládních organizací" a "komerční společnosti" už vůbec "nepatří mezi" jeho "oblíbená témata". Nicméně, právě tyto upozorňují, že novela cizineckého zákona činí z České republiky méně investičně atraktivní prostředí, neboť se změny a povinnost osobního vyřizování týkají i topmanažerů, vědců a dalších vysoce kvalifikovaných osob. Můžeme s panem Haišmanem souhlasit s tím, že by měla existovat "rovná práva", ale proč proces nezjednodušit pro všechny, místo toho ho všem komplikovat? Ať už "Vasilům v východu" nebo "tomu pánovi, kterého tam doveze ten Rolls-Royce a doprovodí ho jeho právní zástupce".
Po dvanácti letech Labouristické vlády se ve Velké Británii opět dostali k moci Konzervativci – tentokrát s nutnou podporou Liberálních demokratů. Ačkoli se jejich předvolební kampaně v mnohém rozcházely, museli v závěru najít společnou řeč. V oblasti řešení imigrace ovšem Liberální demokraté nemohli ze svých předvolebních plánů do vládního programu prosadit mnoho. Strany v oblasti migrace přitvrdily
Problematika imigrace hrála důležitou roli už ve volbách předešlých, v těch posledních však byla téměř rozhodující. Hlavní příčinou byla bezpochyby ekonomická krize, která zvýšila nejistotu, xenofobní nálady a populismus politiků. Nekompromisní protiimigrační postoje přitom tentokrát neobhajovaly pouze kontroverzní Strana za nezávislost Velké Británie (UKIP) a Britská národní strana (BNP), přitvrdil se i slovník hlavních politických stran. Zatímco Konzervativci prosazovali imigrační kvóty, Labouristé zdůrazňovali roli zavedeného bodového systému v regulaci migrace a Liberální demokraté, tradičně podporující amnestii pro nelegální migranty, se pro změnu zasazovali o zpřísnění kontrol při vstupu i odchodu ze země.
Fakt, že BNP a UKIP nakonec ve volbách do britské poslanecké sněmovny neuspěly, by mohl vést k mylné představě, že se britská veřejnost nenechala nacionalistickými demagogy ani v období krize přesvědčit. Skutečnost je však jiná. V roce 2009 získaly UKIP a BNP dohromady 15 křesel v Evropském parlamentu, tj. 22,7 % odevzdaných hlasů, a jenom díky tomu, že v národních volbách nefunguje poměrný, ale většinový systém, nedostaly ve Sněmovně křeslo ani jedno. V opačném případě by se totiž podle počtu získaných hlasů (celkem 1 483 677) umístily na čtvrtém a pátém místě volebního žebříčku, což jen potvrzuje pokračující vzestupný trend krajně pravicových stran v Evropě.
Jaký je program nové britské koaliční vlády?
Pod hlavičkou „Imigrace“ se v koaličním programu v první řadě objevuje plán Konzervativců stanovit roční kvóty pro imigranty přicházející do Velké Británie ze zemí mimo Evropskou unii. Snaha o větší kontrolu migrace je patrná i z dalších plánovaných kroků (podpora „E-borders“ – systém kontroly cestujících ještě před cestou do Británie, zavedení kontrol při výjezdu ze země, zpřísnění kontrol zneužívání imigračního systému studenty apod.). Konzervativci také prosadili, že při případném dalším rozšiřování Evropské unie Velká Británie využije v oblasti volného pohybu pracovníků přechodných období. Co se týče Liberálních demokratů, podařilo se jim do programu prosadit ukončení detence dětí v souvislosti s přistěhovalectvím (srovnej: Akční plán Evropské komise), jejich plány v oblasti azylu se však odrazily pouze ve vágním příslibu: „Prozkoumáme nové způsoby zlepšení současného azylového systému, abychom urychlili zpracování žádostí.“
Bude mít vládní strategie požadovaný efekt?
Je nutné si uvědomit, jak se vlastně vyvíjí velikost a složení imigrace do Velké Británie. Aktuální statistiky ukazují, že čistá imigrace (rozdíl mezi počtem přistěhovalců a vystěhovalců) se v roce 2009 oproti předchozím pěti letům snížila, a co se týče občanů tzv. skupiny A8 (nové členské země EU z roku 2005 bez Malty a Kypru), saldo je nyní negativní. Imigraci z EU však nová vláda nemůže příliš ovlivnit, ledaže by poslechla požadavky UKIP, z EU odešla a zavedla pro její občany víza. Její cílovou skupinou jsou ekonomičtí migranti ze zemí mimo Unii, a těch bylo podle údajů za rok 2008 pouze 32 %.
Toto číslo však zahrnuje jak nekvalifikované, tak kvalifikované migranty, a o ty mají všechny hlavní politické strany zájem. Ve skutečnosti v rámci bodového systému nikdy nebyla otevřena cesta, která by měla umožňovat vstup do Velké Británie pro nekvalifikované pracovníky. Přesto Konzervativci mluví o tom, že je nutné zavést kvóty. V jaké výši? Proklamovanými cílem je dostat se na úroveň z devadesátých let, Cameron konkrétně citoval „nejvyšší počet“ před rokem 1997, kdy byla čistá migrace 77 000 osob (srovnával s minimálním ročním počtem 140 000 od vstupu Labouristů k moci), oficiálně však dosud nestanovil nic konkrétního, neboť je prý třeba číslo každoročně vyjednat se zdravotními, ubytovacími a vzdělávacími institucemi a podniky.
Nejenže budou taková jednání časově náročná, otázkou je, zda je čistá migrace vhodným cílovým měřítkem. Ta by se totiž dala snížit také zvýšením vystěhovalectví – a možná právě jen taková strategie dovolí vládě splnit její předvolební slib.
Napsáno pro Asociaci pro mezinárodní otázky (Newsletter 5/2010)
