30.10.10

Směřování migrační politiky ČR je absurdní


Zaostřeno na cizince: Novela cizineckého zákona opět vyvolává protesty (Daniela Vrbová):

Novela cizineckého zákona

Minulý týden jsem navštívila tiskovou konferenci k novele zákona o pobytu cizinců (s probíraným tématem souvisí i tato tisková zpráva: Fronty před cizineckou policií budou delší?, více informací na stránkách Ministerstva vnitra) a ačkoli se už tehdy jevily plánované změny poněkud absurdně, korunu všemu nasadily až názory a odůvodnění hlavy Odboru azylové a migrační politiky PhDr. Tomáše Haišmana (více viz výše uvedený záznam pořadu Českého rozhlasu Zaostřeno na cizince).

Změny, které má novela přinést

  • pozitiva

Začněme pozitivně - dobrá zpráva je, že cizinci po roce opět budou moci získat zdravotní pojištění u jiných než českých pojišťoven, jejichž nespravedlivá konkurenční výhoda tak skončí. Doprovodné mínus však je, že se nadále bude jednat o pojištění komerční a "cestovní", takže jejich začlenění do veřejného systému zdravotního pojištění je ještě stále v nedohlednu.

Další dlouhodobě pozitivní změnou je přesun vyřizování dlouhodobých pobytů z cizinecké policie na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. I ten má ovšem slabinu: doba, během které má k tomuto přesunu dojít, je příliš krátká, a proto existují obavy, že nastane chaos, na kterém nebude bit nikdo jiný než cizinci.

  • negativa

S obavami, že přesun agendy nebude hladký, souvisí i snižování počtu státních zaměstnanců, které je součástí úsporných opatření současné vlády. Kromě toho zainteresované strany poukazují na to, že se zhorší geografická dostupnost mimopražských úřadů, neboť zatímco cizinecká policie sídlila na okresní úrovni, Ministerstvo vnitra je zatím zastoupeno pouze na krajské.

John mění cizineckou policii, propustí 682 příslušníků

Reakce ČSSD

Další změnou k horšímu je zvýšení maximální doby detence (zajištění) cizinců, kteří v České republice pobývali nelegálně a mají být vyhoštěni, z 6 na 18 měsíců. Tato doba totiž byla stanovena jako maximální možná ve směrnici Evropské unie, ovšem s tím, že se počítalo, že státy, které ji měly vyšší, na tuto úroveň dobu sníží, a ty, u nichž byla doba kratší, situaci cizinců nezhorší. Pan Haišman ovšem s takovým tvrzením nesouhlasí a poukazuje na to, že maximální doba 18 měsíců se bude týkat jen případů "extrémní formy nespolupráce".

Mnohem závažnější jsou však další dvě změny.

Za prvé se několikanásobně zvýší poplatky za získání průkazů - ze současné částky 1000,- Kč na 2500,- až 4000,- Kč. Pan Haišman vysvětluje, že částka 2500,- Kč se týká "pouze cizinců, kteří jsou zde výdělečně činní. Děti do patnácti let a osoby žádající o strpění pobytu platí 1000,- Kč, respektive 500,- Kč." Moje otázka je následující: jaká bude situace studentů vysokých škol, kteří jsou starší patnácti let, ale nejsou výdělečně činní?

Zvyšování poplatků souvisí se zaváděním biometrických údajů. Ne zcela smysluplné se však zdá, že jejich poskytování (a také placení 2500,- Kč) bude muset být opakované - při každém dalším prodloužení (tedy každý rok). Přes nezpochybnitelnou potřebu ochrany osobních údajů je jistě žádoucí i efektivnost a úspornost v řízení. Ostatně, takové údaje jsou sdíleny i v rámci systému Eurodac (pro azylanty a zadržené nelegální migranty). Proč by nemohla existovat i zabezpečená databáze i pro ty dlouhodobě legálně pobývající? I při vydávání cestovních pasů českých občanů jsou už tyto údaje vyžadovány... Co se týče zmíněných poplatků, i při každé v průkazech prováděné změně (např. adresy, která bude v průkazech uváděna, ač to příslušná směrnice Evropské unie nevyžaduje) bude nutné platit - 1000,- Kč.

Za druhé, novela cizineckého zákona zavádí požadavek osobní účasti cizince v řízení - a to ne pouze jednou, ale dokonce třikrát! Nejprve je nutné OSOBNĚ PŘINÉST žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, potom je nutné se OSOBNĚ DOSTAVIT k poskytnutí biometrických údajů, a do třetice si cizinec musí PRŮKAZ OSOBNĚ VYZVEDNOUT. Pan Haišman ve výše uvedeném záznamu pro Český rozhlas uvádí, že účelem této změny je "boj s klientským systémem, s tím zprostředkovatelským v tom negativním smyslu slova". (Proč tedy nejsou zásahy směřovány přímo proti nim? Proč nejsou stanovena pravidla a podmínky toho, kdo může cizince zastupovat? Kromě toho takový systém bují stejně především proto, že je proces komplikovaný a časově náročný.) Úřady by totiž byly rády, aby každého z "těch lidí alespoň jednou viděly".

Ano, to je pochopitelné. Jednou a třikrát je ovšem rozdíl. Na tiskové konferenci k dané novele bylo prezentováno srovnání procesu prodlužování povolení pobytu v České republice a v Portugalsku. Pro představu: žádost je tam podávána prostřednictvím call centra, tedy telefonicky, cizinec je předvolán na konkrétní den a hodinu (pouze tam se musí dostavit OSOBNĚ) a průkaz je mu následně zaslán poštou. I v tomto systému tedy úřady cizince "aspoň jednou vidí", přesto je systém efektivnější a méně zatěžuje jak cizince, tak úřady.

Jiné srovnání se nabízí se systémem Visapoint. Jedná se o registrační systém pro podání žádosti o vízum nad 90 dnů, jež opravňuje ke vstupu a pobytu na území České republiky. Jde tedy o podávání žádostí mimo území ČR. Žadatelé se přes internet zaregistrují a na základě této žádosti jsou předvoláni na příslušný konzulát či ambasádu na konkrétní den a hodinu (více viz rozhovor s Janem Vyčítalem, ředitelem Odboru konzulárních koncepcí a metodiky Ministerstva zahraničních věcí ČR na MigraceOnline). Skutečně nerozumím, proč takový systém nemůže být aplikován v rámci ČR, když to mimo její území očividně jde. Místo toho musí cizinci trávit hodiny ve frontách v nedůstojných podmínkách (viz video níže - většina těch lidí tam strávila noc, minimálně půl, a jejich čekání tím zdaleka nekončí). Pan Haišman však slibuje: "Když ne k prvnímu nebo třetímu lednu, tak počítám že do poloviny roku nastavíme takové parametry, aby se ty lidi tam cítili komfortně a zároveň důstojně."



Proti zamýšleným změnám neprotestují jenom neziskové organizace zaměřující se na pomoc "obyčejným" migrantům (rozuměj těm méně informovaným, méně majetným nebo méně vzdělaným), ale i organizace ziskové - komerční. Když však moderátorka Českého rozhlasu označila protestující za "veřejnost", pan Haišman se ohradil. Podle něj totiž "veřejnost" nepředstavuje "několik nevládních organizací" a "komerční společnosti" už vůbec "nepatří mezi" jeho "oblíbená témata". Nicméně, právě tyto upozorňují, že novela cizineckého zákona činí z České republiky méně investičně atraktivní prostředí, neboť se změny a povinnost osobního vyřizování týkají i topmanažerů, vědců a dalších vysoce kvalifikovaných osob. Můžeme s panem Haišmanem souhlasit s tím, že by měla existovat "rovná práva", ale proč proces nezjednodušit pro všechny, místo toho ho všem komplikovat? Ať už "Vasilům v východu" nebo "tomu pánovi, kterého tam doveze ten Rolls-Royce a doprovodí ho jeho právní zástupce".